ÚPRAVY NA MOTORU W353
ZA ÚČELEM ZLEPŠENÍ NEBO ZVÝŠENÍ VÝKONU
(3. část)
zlepšovací návrh:
autor: Jiří Snížek
spolupráce: J. Hoďánek
ÚPRAVA PODLE BODU 2
ÚPRAVA PALIVOVÉHO ČERPADLA.
Tato úprava přichází v úvahu u vozů do roku výroby 1972.
U pozdějších ročníků je již úprava provedena přímo výrobcem. Palivové čerpadlo u našich motorů je vůbec historie sama pro sebe. Čerpadlo je jako obvykle, membránové, ale nemá mechanický pohon, nýbrž využívá střídání podtlaku a přetlaku v klikové skříni. Tyto změny působí přímo na membránu a vyvolávají její čerpací pohyb. Původní čerpadlo, převzaté z přechozích typů motorů Wartburg mělo celé těleso z bakelitu. Bylo na tolik spolehlivé, že pracovalo prakticky bez závad. Za účelem zvýšení výkonu čerpadla bylo toto rekonstruováno, jeho rozměry jsou menší a odlitky jsou hliníkové Nové čerpadlo je používáno asi od roku 1969. Výkon čerpadla, podle údajů výrobce, má být 60 l/hod. Měřením na pětí kusech čerpadel byl však zjištěn výkon pouze 12-16 l/hod. To by však nebylo podstatné, neboť i tento výkon by měl být pro požadavky motoru dostatečný. K neprospěchu věci však byly změněny oba ventily čerpadla, jejichž funkce je mnohdy nejistá a jejich zajištění proti vypadnutí z tělesa není dost spolehlivé. Závažnější však bylo vynechávání čerpadla za určitých okolností. Stávalo se, že při jízdě po rovině, kdy vůz lehce běžel pouze s nepatrným "plynem", motor náhle vysadil (přestal táhnout), nebo se i dokonce zastavil. Po přidání plynu, nebo po opětném spuštění, běžel zase normálně dále.
K objasnění příčiny tohoto stavu vedle následující úvaha: Běží-li motor ve vyšších otáčkách pouze s nepatrně otevřenou škrtící klapkou karburátoru, panuje při sacím zdvihu v klikové skříní značný podtlak, ale motor nasává jen málo vzduchu. Membrána čerpadla se prohne a nasaje palivo (viz obrázek). Ale protože motor nasál pouze málo vzduchu, vytvoří se vklíkové skříní při opačném pohybu pístu jen tak malý přetlak, že nestačí k tomu, aby membrána vytlačila palivo do karburátoru. Pohyb membrány se tedy prakticky zastaví, neboť ani pomocná pružina P pod membránou nemá pro výtlak paliva dostatečné předpětí. Po přidání plynu, kdy motor nasává opět více vzduchu začne čerpadlo znovu normálně pracovat. Aby se v popsaném případě vytlačení paliva do karburátoru usnadnilo, bylo zvětšeno předpětí pružiny tím, že pod ní byla vložena podložka V, o výšce 10 mm. Výrobce později tuto úpravu převzal a odlitek čerpadla příslušně upravil.
Jenomže tím došlo k dalšímu extrému. Výrazně zvětšené předpětí pružiny P vyvozuje na membránu ve směru výtlaku paliva příliš velký tlak, takže nastávají potíže při spouštění motoru po dlouhém stání, nebo po jiné příčině vyprázdnění karburátoru. Při pomalém otáčení motoru spouštěčem při startování vzniká totiž v klikové skříni jen poměrně malý podtlak, který nestačí k překonání síly pružiny a tak čerpadlo nenasává palivo. Spouštění pak trvá příliš dlouho, nebo se vůbec nepodaří. V tom případě je nutno palivo do karburátoru nalít.
Z uvedených důvodů je možno doporučit kompromisní řešení, které vyhovuje oběma požadavkům:
a./ u čerpadel s hlubokým zapuštěním Z, t.j.asi do roku výroby 1972 vložít pod pružinu podložku Vo výšce 6 mm.
b./ u čerpadel s mělkým zapuštěním toto zvětšit a to odvrtáním, nebo vyfrézováním o 4 mm.
<= Úpravy na motoru W353 (2. část) | Úpravy na motoru W353 (4. část) =>